had I
[hat], 2. j. [hada]
(2. j. hada, 3., 6. j. hadovi, hadu, 1. mn. hadi)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
plaz s dlouhým tělem bez končetin, mající hladkou, šupinatou kůži a pohybující se plazením
• množné hadi, zoologie zmije, užovka, anakonda aj., řád Serpentes:
jedovatý had
had škrtič
uštknutí hadem
mít strach z hadů
Choval exotické hady.
Vrchní vrstvu pokožky svlékají hadi vcelku, a to zpravidla několikrát do roka.
2. i had (2. j. hadu, 1. mn. hady) podstatné jméno rodu mužského neživotného
dlouhá, úzká, vinoucí se řada nebo pás něčeho:
asfaltový had silnice
Pozorovali líně se vinoucího hada stovek aut.
Holky běžely v zadní části dlouhého hadu běžkyň.
Venku před halou se táhl had čekajících na vstup do sálu.
Děti udělaly hada, který se za zvuku písniček točil po celém nádvoří.
3. hanlivé
falešný, neupřímný, úlisný člověk (často jako nadávka):
Myslím, že je to zlý člověk, takový lstivý had.
Falešní hadi nikdy nezaujímají jednoznačné stanovisko.
Ty zatracenej slizkej hade!
4. Had, astronomie
souhvězdí pozorovatelné ze severní polokoule zejména v létě:
Jako jediné souhvězdí je Had tvořen dvěma po sobě následujícími částmi.
Pluto setrvá v souhvězdí Hada až do 29. září.
◊ dráždit hada bosou nohou
velmi někoho provokovat svým jednáním a riskovat tím prudkou negativní reakci
◊ had zakousnutý do svého / vlastního ocasu
obtížně řešitelná nebo bezvýchodná situace • složitá situace, v níž jeden problém je příčinou nebo následkem druhého • situace, v níž někdo svými aktivitami škodí sám sobě
◊ hřát si na prsou hada
poskytovat svou důvěru, podporu nebo péči někomu, kdo se ukáže být skrytým nepřítelem, zrádcem
◊ kroutit se jak(o) had
1. expresivní (o člověku) snažit se všemožně vyhnout přiznání, rozhodnému stanovisku ap., vymlouvat se
2. (o cestě, vodním toku ap.) vést krajinou klikatě v mnoha zatáčkách, ohybech, klikatit se
◊ na svatého Jiří vylézají (z děr) hadi a štíři
na svátek sv. Jiří (24. 4.) se zvyšují teploty, přichází teplá část roku
◊ roztrhnu ho jak(o) hada expresivní
(výhrůžka v hněvu) ostře mu vynadám • tvrdě, citelně ho (fyzicky) potrestám
◊ uspávač hadů expresivní
přednášející, řečník, moderátor ap. s nezajímavým, nudným projevem
zdrobnělé → hádek
→ háďátko
→ hadice II
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[hat], 2. j. [hada]
(2. j. hada, 3., 6. j. hadovi, hadu, 1. mn. hadi)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
plaz s dlouhým tělem bez končetin, mající hladkou, šupinatou kůži a pohybující se plazením
• množné hadi, zoologie zmije, užovka, anakonda aj., řád Serpentes:
jedovatý had
had škrtič
uštknutí hadem
mít strach z hadů
Choval exotické hady.
Vrchní vrstvu pokožky svlékají hadi vcelku, a to zpravidla několikrát do roka.
2. i had (2. j. hadu, 1. mn. hady) podstatné jméno rodu mužského neživotného
dlouhá, úzká, vinoucí se řada nebo pás něčeho:
asfaltový had silnice
Pozorovali líně se vinoucího hada stovek aut.
Holky běžely v zadní části dlouhého hadu běžkyň.
Venku před halou se táhl had čekajících na vstup do sálu.
Děti udělaly hada, který se za zvuku písniček točil po celém nádvoří.
3. hanlivé
falešný, neupřímný, úlisný člověk (často jako nadávka):
Myslím, že je to zlý člověk, takový lstivý had.
Falešní hadi nikdy nezaujímají jednoznačné stanovisko.
Ty zatracenej slizkej hade!
4. Had, astronomie
souhvězdí pozorovatelné ze severní polokoule zejména v létě:
Jako jediné souhvězdí je Had tvořen dvěma po sobě následujícími částmi.
Pluto setrvá v souhvězdí Hada až do 29. září.
◊ dráždit hada bosou nohou
velmi někoho provokovat svým jednáním a riskovat tím prudkou negativní reakci
◊ had zakousnutý do svého / vlastního ocasu
obtížně řešitelná nebo bezvýchodná situace • složitá situace, v níž jeden problém je příčinou nebo následkem druhého • situace, v níž někdo svými aktivitami škodí sám sobě
◊ hřát si na prsou hada
poskytovat svou důvěru, podporu nebo péči někomu, kdo se ukáže být skrytým nepřítelem, zrádcem
◊ kroutit se jak(o) had
1. expresivní (o člověku) snažit se všemožně vyhnout přiznání, rozhodnému stanovisku ap., vymlouvat se
2. (o cestě, vodním toku ap.) vést krajinou klikatě v mnoha zatáčkách, ohybech, klikatit se
◊ na svatého Jiří vylézají (z děr) hadi a štíři
na svátek sv. Jiří (24. 4.) se zvyšují teploty, přichází teplá část roku
◊ roztrhnu ho jak(o) hada expresivní
(výhrůžka v hněvu) ostře mu vynadám • tvrdě, citelně ho (fyzicky) potrestám
◊ uspávač hadů expresivní
přednášející, řečník, moderátor ap. s nezajímavým, nudným projevem
zdrobnělé → hádek
→ háďátko
→ hadice II
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)